Posted in Kulturní a historické památky
Se nachází na strmém srázu, ze tří stran nepřístupném, na úpatí pohoří Rumija. Dobrá hájitelnost a pramen pitné vody byly nejdůležitější důvody, které rozhodly pro vybudování města čtyři kilometry od břehu, na rozdíl od ostatních měst, která vznikla přímo na pobřeží.
Toto město, jehož obyvatelé se zabývali řemeslnictvím, obchodem a pěstováním oliv, rostlo postupně po několik staletí. Nejstarší čtvrti vznikly na skalnaté výspě, kde se dochovala městská brána z X. – XI. století. Nedaleko odsud je stranou od obytných řtvrtí pevnost (Citadela), která sloužila pro výlučně obranné účely.
Ve městě jsou dodnes patrny pozůstatky četných kostelů s různou dobou vzniku. Dochovaly se základy románsko-gotické katedrály Sv. Jiří (Sveti Đorđe) z XI. století a zbytky kostelů Sv. Kateřiny a Sv. Venerandy. Z období turecké nadvlády pochází prachárna a parní lázně („amam“).
K opevnění západní části města došlo později, nejdříve ve XIV. století, a posléze v dobách benátského panství. V této částo města jsou k vidění zříceniny kostela Sv. Mikuláše (Sveti Nikola), který nechala postavit Helena z Anjou, manželka srbského krále Uroše. Na malém náměstí na křižovatce se dochoval kostel zasvěcený Sv. Jovanu Vladimírovi.
Mimo obvod města, směrem na sever od horní pevnosti, se nachází dobře dochované zbytky akvaduktu z XVI. a XVII. století, kterým byly zajišťovány dodávky vody z hor.
Nedávné archeologické vykopávky objevily náleziště keramiky z VIII. – VI. století před naším letopočtem, kdy zde byla sídliště Ilyrů.
